(článek věnovaný učitelům a rodičům dětí s dysfunkcemi a jinými poruchami při učení)
V tomto článku bych se ráda věnovala dysfunkcím z trochu jiného pohledu než učitelského. Dnes už nenajdete třídu, kde by alespoň jeden žák nebyl diagnostikovaný s nějakou učební dysfunkcí – dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie atd. Kromě těchto žáků je pak spousta takových, kteří se nedokáží soustředit, jsou nervózní, zapomínají…
Za svou praxi jsem se setkala s mnoha dětmi, které měly buď oficiální diagnózu z pedagogicko-psychologické poradny (PPP), nebo jen podpůrná opatření na základě spolupráce speciálního pedagoga, rodiče a třídního učitele. Mnohokrát jsem si kladla otázku: „Co způsobuje, že se každoročně počty takových dětí zvyšují? Existuje nějaká příčina?“
Když se děti vrátí z PPP s diagnózou, berou svůj nový „status“ většinou dvojím způsobem – jsou tací, kteří se označením DYS cítí více důležití, často to ve vyučování připomínají jako titul, na druhé straně pak ti druzí, kteří o tuto „výjimečnost“ vůbec nestojí. Ve velké míře se na přístupu dítěte ke své diagnóze podílejí rodiče, pro které je „oficiální papír“ někdy vysvobozením, jindy trestem.
Všechno ale pořád směřuje k jednomu – psychickému stavu dítěte, typu osobnosti a otvírá se řada dalších otázek.
Dnešní doba, kdy těchto dětí přibývá, má ale také jedno plus – v kolektivu už takový žák není za „exota“, jak tomu bylo ještě před deseti lety. Přítomnost asistenta učitele už je také celkem běžná, a tak se vzájemně učíme, že odlišnost není nemoc, ale příležitost poznat sami sebe jako jedinečnou osobnost.
Zkušenosti učitele
Jako učitelka jsem děti nikdy do kolonek netřídila, jejich individualitu beru stejně, ať je to dítě s dysfunkcí nebo bez. Tato tematika mě ale provází dlouhé roky a asi to nebude náhoda. Na VOŠ jsem psala absolventskou práci zaměřenou na animační činnosti pro děti s poruchami učení, ve svých třídách jsem měla vždy větší počet dětí s dysfunkcemi i jinými problémy. Pořád jsem se ale zaměřovala jen na to, jak s takovými dětmi pracovat s možnostmi, které jim byly „dány“.
Nové obzory
Můj velký AHA moment nastal, když jsem narazila na Lenku Ilečkovou, která se zaměřuje na osobní a profesní rozvoj a práci se stresem. Dostaly jsme se ke společnému tématu – děti s poruchami učení či chování.
Lenka napsala eBook Učební dysfunkce – Jak je zmírnit či zcela odstranit, který si můžete zdarma stáhnout na jejím blogu. S jejím souhlasem jsem vytáhla některé pasáže, abych přiblížila její zkušenosti, které mně osobně otevřely nové obzory a naděje.
Podle odborných výzkumů stojí za poruchami učení nesprávná komunikace mezi pravou a levou mozkovou hemisférou a obvykle také mezi přední a zadní částí mozku v důsledku prožitého emocionálního traumatu nebo stresu prožitého v minulosti. To zní sice trochu komplikovaně, ale zjednodušeně jde o to, že strach, bolest nebo strach z bolesti blokuje normální funkci mozku, protože nechce tento traumatizující zážitek znovu prožít.
Zajímavé je, že trauma nemusí vůbec pocházet ze školního prostředí, dokonce je možné, že je zakořeněné až v prenatálním období.
Co se děje s mozkem a jak přesně to funguje, Lenka názorně vysvětluje ve svém eBooku a já bych z toho jen vypíchla, že kvůli těmto traumatům dítě (ale i dospělý) jede na režim „přežití“ a tedy mozek funguje jen na zlomek své kapacity, nedokáže logicky a kreativně myslet, což může být právě TA příčina problému.
Cesta k uzdravení
Příčina je klíč, když ji známe, je to ideální start k řešení, abychom důsledky (potíže s učením) mohli úspěšně odstranit nebo alespoň zmírnit.
Jsou samozřejmě případy, kdy je odborná diagnóza jasně fyziologického původu, tam se tento princip řešení využít nedá, ale ze své praxe si troufám říct, že více než 50% případů bude mít svůj původ a tedy i řešení.
Drobné náznaky, které nám děti poskytují každý den jako například nepatrný problém s koncentrací, malý pokrok při učení apod., by měly vést k hlubšímu zkoumání a spolupráci rodiče i pedagoga, jak dítěti pomoci.
Metoda 3in1 Concepts-systém one brain
Tato metoda pomáhá najít a zpracovat stresor z minulosti, jedná se o metodu velmi citlivou a tedy vhodnou i pro děti.
- Zohledňuje tělo, mysli i duši a navrací je zpět do rovnováhy.
- Je prověřená desítkami let zkušeností odborníků a Lenka je jedním z nich.
- V ebooku Učební dysfunkce popisuje, jak tato metoda detailně funguje, a najdete tam i příběhy z její praxe.
Posel dobrých zpráv
Ráda přináším dobré zprávy a to, že EXISTUJE něco, co může pomoci dětem (ale i dospělým) s jejich problémy, je pro mě jako pro učitele a rodiče obrovsky povzbuzující. Jsem moc ráda, že existují lidé, kteří touto cestou pomáhají, abychom všichni mohli žít plnohodnotný radostný život.
Pokud máte takové dítě doma, ve třídě nebo ve svém okolí, doporučuji stáhnout eBook Učební dysfunkce a otevřít se možnostem, které nám současná věda nabízí.
Brzy živě!
Na toto téma si s Lenkou detailně popovídáme v rozhovoru, na který se brzy můžete těšit. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, můžete mi napsat e-mail na info@stastnyucitel.cz a ráda je zařadím do programu.
Jsem šťastná učitelka a máma, která poskytuje učitelům „ozdravné lázně“ pro jejich duši.
Vedu a motivuji učitele na každodenní cestě ke svému vlastnímu šťastnému učiteli – sobě. Díky svým odborným i životním zkušenostem je praktickými kroky posouvám za hranice běžných stereotypů, které společně přetváříme ve fungující postupy využitelné v praxi.