Tuto existenční otázku si za svou učitelskou praxi klade minimálně jednou každý učitel. Kdy bylo to vaše poprvé? Pamatujete si své pocity? Co jste potom změnili?
Je prvního června. Ve třídě nastalo po rušném dni ticho. Konečně. Otevřeným oknem poslouchám zpěv ptáků a vdechuji čerstvý, pomalu už letní vzduch. Nejraději bych vyběhla po zvonění s dětma do ulic. „Ještě měsíc vydrž!“ říkám si. Odstříhávám metr s výhledem na prázdniny. Přede mnou dvě hromady sešitů k opravování, přípravy na závěrečné písemky a v hlavě mi pořád naskakují znechucené pohledy žáků a hlášky typu: „To musíme všechno? Paní čelko, však už jsou skoro prázdniny.“ Takové velké ACH JO!
ZDÁ SE VÁM TO POVĚDOMÉ?
Učitel v červnu je jako….(doplňte si sami). Po dvou letech své praxe jsem se cítila vnitřně vyčerpaná, jako taková prázdná skořápka od vajíčka. Přehrával se ve mně pocit: Vydala jsem se ze sebe to nejlepší a sklízím to nejhorší. Po pouhých DVOU LETECH! V hlavě mi začaly hučet tisíce otázek.
- Je to moje poslání?
- Co dělám špatně?
- Nebylo by mi líp někde (u kasy v Lídlu, na poli a napadají vás další extrémní nápady :D)?
- Jak to, že Maruna, co učí šesťáky, je pořád tak v pohodě?
- Proč jsem vlastně pořád tak unavený/unavená a nemám na nic čas?
- ... a řada dalších otázek vám určitě teď nabíhá, že?
„A to takhle bude už pořád? Až do důchodu?“ ptám se sama sebe. A v ten moment se ve mně něco zlomí. Takový život jsem si nevybrala. A tak začala moje cesta – můj příběh. Uvažuji o tom, jaké mám možnosti.
1) Odejít ze školství?
Ano, i to je možnost a mnoho učitelů nakonec vezme nohy na ramena, protože útěk je jednodušší než hledat řešení. Pro učitele se práce vždycky najde, jsou to totiž multifunkční osobnosti. Zkuste si ale vzpomenout na ty pocity, když jste studovali a proč. Nebo třeba na první měsíce v praxi. Na úsměvy žáků, studentů, na povedené hodiny, kdy jste měli opravdovou radost.
2) Změnit systém a školství?
Upřímně. Byla by to dlouhá cesta s nejasným výsledkem. Ovšem tleskám všem, kdo se o to pokusí, a držím palce. Někdo takový být musí. 🙂 Avšak musím dodat, že kdo se ve školství už nějaký ten pátek pohybuje, tak ví, že nepatrné změny se dějí, ale často neprojdou právě přes učitele.. O tom někdy příště.
3) Změnit samu/sám sebe a svoje nastavení?
Někdo by řekl. „No jo, ale já jsem prostě taková/ý, jaká/ý jsem. Buď se to někomu líbí, nebo ne, proč bych se měl(a) měnit? Kvůli školství? Kvůli žákům? No to vůbec!“
Pojďme na to z druhé strany. Jste nespokojení nebo necítíte opravdové naplnění a pohodu? Ovlivňuje to i váš osobní život? Nebo jen potřebujete trochu vzpruhy do dalších školních dní? Změnu, podporu, pochopení? Takže pro koho se vlastně chcete změnit? BINGO! Ano, pro sebe!
A tak jsem se rozhodla i já – pro možnost číslo tři. Svoji cestu, kterou jsem si poctivě vyšlapala, bych ráda ukázala ostatním učitelům a podpořila je tak na této nelehké pouti, která s sebou nese spoustu temných údolí.
Změna ale nepřijde sama. Nejde čekat, spoléhat na změnu zvenku. Mám moc ráda Exupéryho a tak jsem si vypůjčila jeho větu: „CÍL BEZ PLÁNU JE POUZE PŘÁNÍ“. Shodou okolností mi tato věta zdobí diář na tento rok a tak si vždy připomínám, jak důležité je mít plán, jehož jednotlivé kroky je ale potřeba plnit. Pomalinku. I to nejpomalejší tempo vás jednou k cíli dovede. Ke spokojenějšímu životu šťastného učitele, šťastného člověka.
PRVNÍ KROK
Každý první krok je těžký. Je to vykročení z komfortní zóny. Z něčeho, co už moc dobře znáte. Nehrozí nebezpečí, nezraníte se, spokojíte se s tím, jak to je. „Však ono může být ještě hůř!“ zní typická věta mnoha lidí ve vašem okolí. Možná je to i vaše věta.
Když ale NIC nezměníte, NIC nového se taky nemůže stát. NIC se nemůže zlepšit samo. Vy jste ten „ředitel“ svého života a můžete si ho řídit podle sebe.
STAČÍ SE ROZHODNOUT!
Už jen to pevné rozhodnutí, že chcete něco změnit je první důležitý krok. Něco ve vaší mysli se změnilo a to je základ pro změnu. ROZHODNUTÍ.
A já vás budu moc ráda na této cestě doprovázet, podporovat. Poskytnu vám ten PLÁN, díky němuž se můžete posouvat k cíli svým tempem. Pro začátek jsem pro vás zpracovala eBook ZDARMA, který se zaměřuje na 5 ZÁKLADNÍCH TIPŮ, jak pracovat se zajetými programy učitelské mysli, které promění vaše hodiny k nepoznání. Najdete v něm i celý můj příběh, jak jsem se dostala až sem.
Když jsem to dokázala já, tak vy taky! Jsme v tom spolu.
Jsem šťastná učitelka a máma, která poskytuje učitelům „ozdravné lázně“ pro jejich duši.
Vedu a motivuji učitele na každodenní cestě ke svému vlastnímu šťastnému učiteli – sobě. Díky svým odborným i životním zkušenostem je praktickými kroky posouvám za hranice běžných stereotypů, které společně přetváříme ve fungující postupy využitelné v praxi.